|
|
Česká republika jako laický stát
Karola, Petr ; Pavlíček, Václav (vedoucí práce) ; Bartoň, Michal (oponent) ; Reschová, Jana (oponent)
1 Název disertační práce, abstrakt a 3 klíčová slova v českém jazyce Česká republika jako laický stát Abstrakt Disertační práce na téma Česká republika jako laický stát se věnuje komplikovanému vztahu českého státu k církvím a náboženským společnostem, jež na jedné straně reprezentuje staletí snah o odluku státu od církví (především té římskokatolické) a na druhé stejně dlouho trvající boj o náboženskou svobodu. Její hlavní výzkumnou otázkou je, jestli je Česká republika laickým státem. I přes zjevnou důležitost a aktuálnost se tomuto tématu soudobá česká ústavněprávní teorie příliš nevěnuje. Disertační práce je rozdělena celkem do šesti rozsáhlých kapitol obsahující jak ústavněprávní a státovědné aspekty vztahu státu s církvemi, tak i lidskoprávní teorii ve vztahu k náboženské svobodě. Neopomenuta nebyla i rozsáhlá historicko-právní analýza dějin. V druhé kapitole se tak čtenář dozví, co je princip laïcité, z něhož se vyvinul dnešní model laického státu, a jaké jsou jeho kořeny. Dále je rozebrán význam klíčových termínů sekularizace a desekularizace. Třetí kapitola je věnovaná teoretickým základům práce. Věnuje se rozboru rozličných modelů vztahu státu s církvemi, významných pro vývoj ve střední Evropě, včetně obecné charakteristiky odluk a jejích různých průběhů. Především se tato kapitola zabývá detailní...
|
|
|
Právní úprava poskytování duchovní péče v ozbrojených silách České republiky
Chalupa, Jan ; Horák, Záboj (vedoucí práce) ; Tretera, Jiří Rajmund (oponent)
Právní úprava poskytování duchovní péče v ozbrojených silách České republiky Práce se zabývá právní úpravou poskytování duchovní péče v ozbrojených silách České republiky, která je předmětem oboru konfesního práva. Duchovní péče v ozbrojených silách je projevem náboženské svobody, kterou v České republice zajišťuje systém právních pramenů různé právní síly. Cílem této práce je analyzovat všechny tyto prameny, popsat jejich vzájemný vztah a zhodnotit způsob, jakým zajišťují výkon náboženské svobody v prostředí ozbrojených sil České republiky. Práce je rozdělena do deseti kapitol. První kapitola vysvětluje základní terminologické otázky. Vysvětluje pojem duchovní péče a pojem ozbrojených sil České republiky. Druhá kapitola je věnována obsahu duchovní péče v ozbrojených silách a důvodům její existence. Jejím předmětem je tedy popis činností, kterými se duchovní péče v prostředí ozbrojených sil uskutečňuje. Třetí kapitola popisuje způsob organizace ozbrojených sil ČR, jejich dělení a úkoly, které jsou jednotlivým složkám svěřeny. Následující kapitoly se již věnují právním normám. V každé kapitole jsou rozebrány normy stejného druhu. Předmětem analýzy je také vztah těchto norem k ostatním pramenům práva. Čtvrtá kapitola popisuje ústavněprávní normy vnitrostátního práva. Obsahuje základní charakteristiku...
|
|
|
Náboženská svoboda - její ústavní a zákonná úprava a odraz v judikatuře Ústavního soudu
Popelková, Martina ; Hofmannová, Helena (vedoucí práce) ; Suchánek, Radovan (oponent)
Resumé: Tato diplomová práce si klade za cíl analyzovat právní předpisy v českém právním řádu, které se týkají náboženské svobody. Práce je rozdělena na dvě části. V první se věnuje vymezení pojmu náboženské svobody, dále pak popsání ustanovení na ústavní úrovni, které zakotvují náboženskou svobodu (zejména potom rozebrání článku 15 a 16 Listiny základních práv a svobod), mezinárodní smlouvy s danou tématikou (např. Všeobecná deklarace lidských práv, Mezinárodní pakt o občanských a politických právech a Mezinárodní pakt o hospodářských, sociálních a kulturních právech a další), a dále pak zákonné a podzákonné předpisy zaručující svobodu vyznání. Ze zákonných předpisů je velká část textu věnována zákonu č. 3/2002 Sb., o svobodě náboženského vyznání a postavení církví a náboženských společností a o změně některých zákonů, který tvoří základní kámen úpravy náboženské svobody a musel být pro svou neústavnost předmětem zkoumání Ústavního soudu. Druhá část rozebírá jednotlivá rozhodnutí Ústavního soudu, která se věnují porušování náboženské svobody. Vybrané nálezy se pak týkají jak porušování individuální náboženské svobody, tak kolektivní náboženské svobody spočívající zejména v pochybení Ministerstva kultury při evidenci církevních právnických osob. V této diplomové práci hodnotím stav náboženské svobody v...
|
|
| |
|
|
Laický stát - ústavní garance a zákonné provedení
Szalonnás, Ondřej ; Suchánek, Radovan (vedoucí práce) ; Pavlíček, Václav (oponent)
Tato práce se zabývá z několika perspektiv poměrem státu a náboženství jako sociálních fenoménů. Nejprve zkoumá společné dějiny států a náboženství, popisuje zásadní roli náboženství ve starověkých státech a poté se soustředí na vznik křesťanství a jeho rozšíření v římské říši, jeho roli po jejím pádu při ustavování nového společensko-státního uspořádání Evropy. Popisuje boj o nadvládu mezi světskou a církevní mocí a uzavírá, že oba fenomény mají odlišnou podstatu a proto není možné, aby jeden převážil nad druhým. Středověké církve neuspěly ve snaze vykonávat světskou moc nadřízenou státům, totalitní státy dvacátého století selhaly při pokusu náboženství zničit ve prospěch ateistických ideologií. Dále se práce zabývá mezinárodněprávním zakotvením náboženské svobody a sleduje proměnu v chápání její povahy: od sféry, do níž by stát neměl vůbec zasahovat až po oblast, v níž je právní reglementace nezbytná. To je zapříčiněno rozvojem ideje lidských práv, směrem od negativních vymezení svobod k pozitivním právům. Právní úprava je také nutná, aby zajistila pokud možno bezkonfliktní existenci mnohonáboženské a multikulturní společnosti. Poté práce popisuje úpravy náboženské svobody vybraných evropských států. Vychází z jejich rozdělení do tří základních modelů: úpravy odlukové, kooperační a státně-církevní. Věnuje...
|
|
|
Náboženská svoboda v demokratickém právním státě
Řepa, Karel ; Hofmannová, Helena (vedoucí práce) ; Molek, Pavel (oponent) ; Wintr, Jan (oponent)
Název disertační práce, abstrakt a 3 klíčová slova v českém jazyce Název: Náboženská svoboda v demokratickém právním státě Abstrakt: Disertační práce se věnuje tématu náboženské svobody v demokratickém právním státě, a to konkrétně z pohledu ústavní teorie, lidskoprávní teorie a dále pak reflektuje vybrané aktuální problémy ochrany náboženské svobody v kontextu západních společností. Představuje tak příspěvek do domácí diskuse v právním diskursu, který se na otázky náboženské svobody tradičně soustředí spíše okrajově. V oblasti ústavní teorie si klade otázku, jaká je obecná vazba mezi konceptem moderního státu a náboženstvím, resp. mezi konceptem demokratického právního státu a náboženstvím. Na uvedený problém hledá odpověď prostřednictvím systémové teorie, která pojímá stát i náboženství jako sociální systémy, jejichž základní diferenciace spočívá v odlišení sakrálního a profánního. Jejich mezní konflikt je pojímán jako spor o suverenitu, který je však v prostředí demokratického právního státu vyrovnáván především prostřednictvím institutu náboženské svobody. Na pozadí uvedeného práce mapuje rozvoj moderního konstitucionalismu a jeho vztah k náboženství, jakož i formuluje základní pozici náboženství v soustavě demokratického právního státu. Lidskoprávní část práce přibližuje problém náboženství ve smyslu...
|
|
| |
|
|
Kněžské bratrstvo sv. Pia X. v současné české diskusi o odkazu Druhého vatikánského koncilu
Milata, Jan ; Vojtíšek, Zdeněk (vedoucí práce) ; Veverková, Kamila (oponent)
FSSPX je společenstvím neřeholních kněží se strukturou podobnou mnohým řeholním řádům. Bylo založeno roku 1970 arcibiskupem Marcelem Lefebvrem. Jeho programem je ob- rana tradičních katolických hodnot před nebezpečím, které údajně představují reformy zahájené Druhým vatikánským koncilem. Okolo FSSPX se zformovalo širší společenství katolíků ne- souhlasících s vývojem v církvi. Po rozchodu FSSPX s vedením církve roku 1988 se toto spo- lečenství více utužilo a získalo ráz jakési denominace. Druhý vatikánský koncil (1962-1965) provedl mnoho změn, z nichž mnohé dosud nebyly uvedeny plně do praxe. Týkají se liturgie, pastorace, výkladu Písma, studia teologie a dalších otázek. Společným jmenovatelem koncilních reforem bylo učinit Kristovu zvěst srozumitel- nější modernímu člověku a srovnat mnohé věci v církvi s duchem evangelia a prvokřesťanské tradice. Nejvýznamnějšími posuny, vyvolanými koncilem, byly nové postoje k ekumenismu, principu náboženské svobody a mezináboženskému dialogu. Mnohým kruhům v církvi se ovšem tyto změny zdály být rozmělňováním pravd víry. Těmto katolíkům se začalo souhrnně říkat tradicionalisté. Překonání příkopů mezi křesťanskými konfesemi a srovnání struktury církve více s duchem dneška, jakož i prvokřesťanské tradice patří mezi další úkoly vyplývající ze závěrů koncilu, které...
|
|
|
Kněžské bratrstvo svatého Pia X.
Milata, Jan ; Vojtíšek, Zdeněk (vedoucí práce) ; Veverková, Kamila (oponent)
Resumé FSSPX je společenstvím neřeholních kněží, i když jeho organizace má obdobnou strukturu jako mnohé řeholní řády. Za své poslání si FSSPX stanovilo obranu katolického kněžství, tridentské mše a pravověrného učení církve před údajným nebezpečím, které po Druhém vatikánském koncilu prý církev zachvátilo. FSSPX bylo založeno roku 1970, jeho centrem se stal kněžský seminář ve švýcarském Ècône. Okolo FSSPX se utvořilo širší neformální společenství katolických věřících nespokojených s vývojem církve a navštěvujících proto mše sloužené kněžími Bratrstva. Toto společenství se ještě více utužilo po rozchodu FSSPX s vedením katolické církve, který nastal po nedovolených svěceních a následné exkomunikaci zakladatele Bratrstva arcibiskupa Marcela Lefebvra a jeho nejbližších spolupracovníků roku 1988. Od té doby tvoří tito věřící jakési kongregace připomínající farnosti, avšak neoficiální a improvizované. Z hlediska kanonického práva katolické církve jsou tyto aktivity nedovolené, stejně tak jako svátosti vysluhované kněžími FSSPX (i přestože jsou to svátosti platné!). Ráz tohoto společenství je konzervativní a to jak z hlediska věrouky a zbožnosti, tak přístupem k mnohým společenským otázkám. Nejedná se však o uzavřené sektářské uskupení vedené nějakou mimořádnou osobní autoritou. Příslušníci společenství mají...
|
|
|
Sekularismus v kontextu liberárně demokratického státu
Řepa, Karel ; Pavlíček, Václav (vedoucí práce) ; Hofmannová, Helena (oponent)
Diplomová práce se zabývá z pohledu státovědného a ústavněprávně komparatistického významným ústavněprávním institutem sekulárního státu, který se v určitých specifických podobách nachází ve většině evropských ústavních systémů. Zaměření úvah na evropský prostor vedlo k tomu, že institut sekulárního státu je výhradně konstruován a posuzován v rámci struktury normativních náležitostí liberálně demokratického státu. Cílem práce je odhalit vůdčí princip determinující obsah samotného pojmu sekulární stát a promyslet jeho aplikaci v šíři, která obsáhne interakci mezi státem a náboženstvím v nejširším možném rozsahu. Výsledkem je státovědný "model klasického sekulárního státu", který je užit jako nástroj pro hodnocení tematicky relevantních jevů na úrovni vybraných ústavních systémů. První kapitola práce objevuje princip neutrality státu ve vztahu k náboženství jako esenciální obsahový princip státovědného pojmu sekulární stát. Aplikace tohoto principu na hluboce komplexní vztah státu a náboženství v reálném světě vede k teoretickému vymezení všech relevantních důsledků principu neutrality, které konstituují ve svém souhrnu normativní náležitosti tzv. klasického modelu sekulárního státu. Jejich modifikace zachovávající dominantní uplatnění principu neutrality vedou k analytickému rozlišení náboženské...
|
host ::
RSS.